Vítr nad vodou a prach starých zdí

Tak nějak mám chuť něco napsat.

Pro naši Klidovnu to teď není snadné. Máme hodně jiné práce a všechno jde dohromady nějak pomaleji. Ale to neznamená, že „nepečeme“.
Jistě že ano.

Všechno má svůj čas a o tomto roce to platí dvojnásob. Osobně si myslím, že toho bude v budoucích pár letech tolik jiného a nového, že pravidelnost nemusí být ústředním znakem úspěšného procesu.

Mezitím se kolem nás všech dějí věci. Odhalují se další skandály a nechutnosti – to vše, na čem byly vystaveny naše zdánlivě klidné životy. Když je však špatný „kámen úhelný“, je křivá celá stavba: společnosti, nadějí i soukromých vztahů – všeho, na co jen pomyslíte.

Probíhá divoká přestavba. A protože lidé mají různou úroveň poznání skutečného stavu, vypadá to na světě jako na bláznivém pískovišti. Zatímco jedni říkají, aby se znečištěný písek už odvezl, druzí na něm ještě zuřivě staví bábovičky, další jim do toho hází kamení a lopatkou je berou po hlavě. Všichni zaujatí svou drobnou činností, nemající nic společného s budoucností, která teprve přijde.

Každý den jsou sítě plné odhalujících zjištění, politických půtek, nadávek a frustrace. Sem tam se objeví „bílé klobouky“, zázračné zprávy z vesmíru, channeling a jiné únikové moduly pro náš zmučený mozek, hledající řešení ve staré krabici.

To všechno je součástí procesu. A to je jediné, co člověk musí mít na paměti, aby neztratil přehled a víru. Nenechme se spolknout jakoukoli zprávou, jakkoli sugestivní. I bez skutečného zoufalství a ztráty vitality můžeme reagovat: vnímat, vyjádřit se a zaujmout stanovisko.

Nejsem zastáncem „nulovosti“ duševního stavu v člověku, přijímání bez hranic a smíření se s čímkoli. Emoce jsou naším čidlem – a věčně usměvaví, vyrovnaní a naladění lidé jsou z mého pohledu zbabělci, kteří neunesou lidskou duši, obraz Boží velikosti.

Proto mě uvidíte plakat, smát se, nadávat i měnit se. Ale je to jen vítr nad vodou, která omyje každou hořkost. Jsou to stopy ve sněhu, který znovu napadne, a zůstane jen třpytivě čisto.

Tak jen tolik jsem chtěla říct.